My graduation experience

31. january 2016 at 17:59 | Ella |  I Write

Ahoj, vítejte u dalšího článku na blogu. Dneska se budeme věnovat tématu z mého osobního života, kterým je maturita. Říkala jsem si, že když se termíny maturity opět blíží, nebylo by na škodu o tom něco napsat, jelikož jak možná víte, já už ji mám úspěšně za sebou. Tento článek tedy bude hlavně pro ty čtenáře, kteří se k maturitě teprve chystají, ale věřím, že si ho přečtou i ti, kteří už ji mají za sebou a v komentářích mi pak můžete napsat vaše historky z maturity. Tak pojďme na to.


Pro začátek si ujasněme pár faktů. Maturovala jsem loni, ve školním roce 2014/2015 na víceletém gymnáziu. Tohle je celkem podstatné, protože samozřejmě někde na obchodce je ta školní část maturity trošičku jiná. Informace k maturitě jako takové vám sem psát enbudu, touhle dobou už asi každý ví ty faktické informace, které vám poskytne škola. Teď už jdeme na můj úžasný příběh.

Už od září jsem byla v depresi, protože jsem neměla tušení, z čeho vlastně budu maturovat. Jako zas tak hrozné to nebylo, měla jsem 3 předměty ze 4, to je docela úspěch, ne? Dlouho dobu jsem tvrdila, že tím posledním předmětem bude zeměpis, ačkoliv můj orientční smysl je na bodě mrazu a o zeměpisu vlastně vůbec nic nevím, ale to je přece jedno, ne? Hlavně když odmaturuju. Nakonec to vyhrála čeština a dneska tak trochu lituju, že jsem tam nenapsala ten zeměpis, ale to předbíhám. Nakonec moje maturitní předměty vypadala takto - angličtina, čeština, základy společenských věd a pro velký úspěch ještě jednou čeština.

Přišly Vánoce a s nimi i prázdniny, kdy jsem měla velké plány, jak budu pracovat na maturitních otázkách. Ty do společenek už byla vypracované ze semináře, jen potřebovaly menší (občas trošku větší) úpravy, ale češtinu jsem si musela udělat celou sama. No, nakonec jsem o prázdninách udělala asi 2 otázky.

Přišel leden a s ním konec prvního pololetí a začátek toho maturitní, což je právě tato doba. Dám vám jednu radu - pokud jste ještě nezačali, věřte mi, že je nejlepší doba začít vypracovávat všechny podklady k maturitě, nejen maturitní otázky, ale hlavně taky čtenářské deníky, pokud je ještě nemáte hotové. My je neměli. No a pokud jste se ještě ke čtení vůbec nedostali, tak to urychleně napravte. Ono se zdá, že do května času dost, ale nebudete věřit, jak to rychle utíká. Já jsem v lednu a následně v únoru pilně pracovala na otázkách do češtiny, nicméně ten čtenářský deník jsem stále neměla, ale od toho tu byl duben.

Březen vynecháme, protože ono se neděje nic tak zásadního. Vy si stále myslíte, že máte času dost, učitelé po vás pořád něco chtějí v rámci maturity (třeba písemky) a tak dále. Já jsem stále dělala otázky do češtiny a pokoušela jsem se dočíst povinou četbu. Tu jsem úspěšně dočetla někdy v dubnu a během toho jsem dopisovala rozbory knih, které jsem ještě neměla. Nakonec jsem to zvládla, ale to jen díky mojí rychlé četbě, takže pokud čtete pomalu a ještě to nemáte hotové, tak se do toho pusťte, 20 knih není zrovna málo a většina z nich není zrovná záživná.

My jsme oficiálně ve škole končili někdy kolem 30, dubna, prostě nějaký pátek a následující týden jsme měli písemné maturity. Proto je dobré se někdy v polovině dubna začít připravovat, protože pak při komunikaci se spolužáky zjistíte, že existuje milion věcí, o kterých jste v češtině v životě neslyšeli a tudíž máte čas se je doučit. Já jsem se každou chvíli zhrozila nad tím, že moje kamarádky vykládají o pojmech, který zní jako španělština.

Dočkali jsme se, přišel začátek května a s ním i písemná maturity. Abych pravdu řekla tak já, která jsem schopná vyšilovat i kvůli nitce na svetru (no tak to zase ne, ale potřebovala jsem nějakou dobrou metaforu) jsem byla až podezřele klidná a kamarádky nade mnou vrtěly hlavou, jak to dělám, že se nestresuju. No, bylo to jednoduché - v té době mi ještě nedocházela vážnost celé situaci. A navíc jsme jako první měli angličtinu, což pro mě byla procházka růžovým sadem. No tak dobře, vlastně jsem u slohovky ztratila bod, ale za to může moje neznalost matiky, protože jsem nějak zvláštně spočítala slova. U češtiny už to bylo horší a docela jsem se děsila, když jsme si pak po testu porovnávali odpovědi a velmi často se neschodovaly. No, nakonec to dobře dopadlo a já prošla s jedničkou z angličtiny a dvojkou z češtiny. Možná jste zaregistrovali loňskou maturitní aférku s Jidášem. Já osobně jsem nepochopila, kde vznikl problém, otázka byla položená naprosto normálně, týká se tématu, tak nechápu, proč nad tím všichni tolik vyšilovali. Abych to uzavřela, mě Jidáš narozdíl od Ježíše a většiny spolužáků nezradil.

Pak přišel svatý týden, v našem případě spíše svatý měsíc, tedy 3 týdny na naučení čtyř předmětů. Ono se to zdá hodně, ale docela rychle to utíká. Já měla velké problémy se přinutit k učení a pořád jsem si vyčítala, že se učím tak málo. Ale to víte, spousta seriálů, vycházely samé zajímavé knížky a tak to šlo docela z kopce. Asi v polovině jsem se konečně dostala do kontaktu s ostatníma spolužákama a zjistila jsem, že na tom nejsem tak zle a to oni jsou ti, co jsou pozadu.

V pondělí jsem se museli všichni dostavit na zahájení maturit a já už v té době měla pocit, že to se mnou sekne. Sama jsem maturovala ve středu ráno a do školy jsem raději vyrazila o hodinu dřív s plánem B, C a D pro případ, že by selhala doprava. Až takhle vystresovaná jsem byla. Začínala jsem angličtinou, na což jsem se upřímně hodně těšila a taky to bylo super, měla jsem skvělý pracovní list, který obsahoval britskou literaturu, takže co víc si přát. Sice se to časem trošku zvrhlo v dialog s mojí učitelkou, ale to je jedno, opravdu jsem si to užila. Ano, i maturitu si člvoěk může užít, slyšíte dobře.

Když jsem vycházela ze třídy, měla sjem dobrý pocit, který mě přešel ve chvíli, kdy jsem vešla do přípravné místnosti a uvědomila jsem si, že ta zábavná část skončila a teď přijde ta opravdová "sranda". Mezi jednotlivýma maturitama jsem měla asi 45 minut času, které jsem vždycky chtěla využít k opakování daného předmětu, ale ačkoliv se to zdá jako dlouhá doba, sotva si sednete a už zjišťujete, že byste se měli vydat čekat za dveře, až vás zavolají. Řeknu vám to na rovinu - na nějaký stres není vůbec žádný čas. Opravdu jsem se bála, že se tam někde zhroutím s panickým záchvatem, ale ono to bylo všechno tak strašně rychlé. I těch 15 minut, kdy máte mluvit docela rychle uběhnou.

Za chvíli jsem šla ke druhé zkoušce, což byla čeština. Modlila jsem se, abych si vytáhla nějakou hezkou knížku, což se úplně nestalo. Vytáhla jsem si Válku s mloky. Uznávám mohlo to být horší, ale nebyla to zrovna kniha, o které bych toužila mluvit. Nu což, zvládla jsem to.

Dalším předmětem byly společenky. Měla jsem vybraných pár témat, za které jsem se modlila. Myslíte si, že jsem si některé z nich vylosovala? Ne. Byla asi tři témata, všechny z filosofie, které jsem opravdu nechtěla. No a samozřejmě jsem si jedno z nich vytáhla. Existují totiž 2 typy lidí - ti, co se orpavdu učí, ale nakonec si vytáhnou téma, co jim úplně nesedí a pak ti, co jích umí velmi málo, ale mají to štěstí, že si jedno z těch naučených vytáhnout. Naštěstí moje učitelka byla opravdu moc hodná, věděla, že mi ta otázka úplně nesedí a snažila se mi co nejvíc pomáaht, za což jsem opravdu vděčná.

Nakonec přišel závěr celé maturity, další čeština. V té chvíly už jsem byla tak psychicky vyčerpaná, že už mi bylo prakticky jedno, co si vytáhnu, hlavně ať už to mám za sebou. Samozřejmě jsem si vytáhla druhou nejhorší otázku, kterou jsem mohla mít, ale v té chvíli už mi to bylo fakt jedno. Nedopadlo to úplně nejlíp, hlavně ze strany mojí učitelky, ale do detailů zacházet nebudu. Odmaturovala jsem docela úspěšně, takže jsem byla velice šťastná.

Jaké je z toho ponaučení? No, to si asi každý musí najít sám. Poradím vám, abyste tu přípravu nepodcenili, týden před maturitou už toho člověk moc neudělá, akorát je pak ve stresu. Ale zase se nemusíte bát, že vám tam utrhnou hlavu, učitelé se vám většinou snaží pomoct, ale tak to asi poznáte sami, přece jenom vás učili, tak víte, jací jsou.

Pro dnešek je to ode mě všechno. A pokud máte nějaké zážitky z maturity, podělte se o ně v komentářích.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Aja Aja | Web | 31. january 2016 at 18:07 | React

odporá grafika, na hovno blog, články za nic nestojí, a ten design, na něj se ani dívať nedá.

2 extras-diary extras-diary | Email | Web | 3. february 2016 at 22:01 | React

Mě to bohužel čeká příští rok, máme 7 povinných předmětů, jeden lepší, než druhý, takže už teď jsem maximálně ve stresu :-D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama